Logo Magica

Smetanka lékařská

Prvek: vzduch

Vlastnosti: zvlhčující, hřejivé

Signatura:  Jupiter

Latinský název:   Taraxacum officinale

Hlavní složky: Droga obsahuje hořčinu taraxacin, cerylový alkohol laktucerol (v mléčné šťávě), kaučuk, inozit, cholin, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, slizovité látky, triterpény, , tuky (4-9 %), bílkovinné látky (12-15 %) aj. Na jaře rostliny obsahují malé množství inulinu, ale na podzim se jeho obsah zvyšuje až na 40 %. Čerstvá rostlina – listy a květy obsahují xantofyly, provitamin A a vitaminy C a B2.

Polarita:

Božstva:

Kuchyňské použití: Pampeliška je vytrvalá bylina s krátkým jednoduchým oddenkem, který přechází do masitého kořene. Z oddenku vyrůstá přízemní listová růžice. Čepele listů jsou protáhlé a charakteristicky vykrajované. Ze středu růžice vyrůstá hladká, bezlistá, válcovitá, dutá lodyha, vysoká 20-30 cm, která nese květní úbor zavinutý v množství světle žlutých, jazykovitých květů. Plod je malá, elipsovitá nažka s jemným chmýrem. Ve všech orgánech rostliny se nachází mléčná šťáva. Pampeliška kvete od časného jara až do podzimu, hromadně ale vykvétá počátkem května.

Jiné názvy: Smetanka, mlíčí, husí kap, pleška, lucerny, mléčný lupen, lucerničky, žejdlík čertova mléka, kněží koruna, hadí mlíčí, kněžská pleš, pumpelice, lví zub, majíček, mléč, odvančík, pampelíček, pamprlice, plečka obecná, počůránek, psí ub, smetaník, kačenec

Pěstování: Vyskytuje se v celém mírném a severním pásu Evropy a Asie od nížin až vysoko do hor, především na travnatých místech jako jsou louky, meze, zahradní trávníky a zahrady, kde je nevítaným, zato ale velice častým hostem. Jako plevel je všudypřítomná a při pokusu o vytržení se dlouhý kořen zpravidla přetrhne a rostlina brzy vyroste znovu.

Sběr: Ve fytoterapii se používá především kořen pampelišky, doporučuje se však i nať, kořen s natí a také list. Kořeny rostliny sbíráme na podzim, když začíná schnout listová růžice (září-říjen) nebo brzy na jaře (březen). Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Kořeny sušíme do té doby, dokud při přelomení nepřestane vytékat mléčná šťáva. Po vysušení je droga světle až tmavě hnědá, slabě hořká a nevoní. Kořeny sbírané na podzim obsahují více léčivých látek. Uskladňují s na vzdušném a suchém místě. Mohou mít vlhkost do 14 %.

Lékařské použití: Přípravky z pampelišky posilňují funkce jater, žlučníku a ledvin, proto se používá při zánětech jater, onemocněních žlučníku – žlučníkové kameny, při nedokonalém rozkladu tuků, i jako diuretikum při zánětech a kamenech v ledvinách a močovém měchýři. Používá se též jako protihlístový prostředek. Kromě toho stimuluje látkovou výměnu, zlepšuje chuť do jídla, trávení, účinkuje při žaludečních a střevních obtížích (žaludečním a střevním kataru, nadýmání a zácpě), používá se při cukrovce (list pampelišky). Dobře účinkuje při artróze a dně. Lidové léčitelství doporučuje kořen pampelišky i při onemocněních sleziny, celkové slabosti, při anémiích, ke zlepšení složení krve, při ateroskleróze (tento účinek je pravděpodobně vyvolaný vázáním cholesterolu) a při chronických kožních onemocněních. Při avitaminóze C se jako posilňující a zpevňující prostředek používá salát z čerstvých jarních listů pampelišky (listy se zalijí vlažnou slanou vodou a nechají se vyluhovat 30 minut, aby se odstranila jejich hořkost) nebo čerstvá šťáva.

Emocionální použití:  Kořeny rostlin všeobecně působí v oblasti solar plexu, soustřeďují a uklidňují emoce, které jsou příliš rozhárané a neuspořádané. Pampeliška posilňuje city, dodává osobě sebejistotu, jasnější představu o vlastním já, schopnost odolávat silnějším vlivům jiných. V oblasti solar plexu se vytvářejí vztahy mezi námi a okolím, zde se nachází centrum našich pocitů, často neracionálních, k ostatním lidem. Okamžitou náchylnost či naopak nelibost, kterou cítíme vůči ostatním, nazývají psychologové projekcí, jíž vyjadřujeme své vlastní potlačované pocity, které nemůžeme projevit sami k sobě, a tak je promítáme do vztahu k ostatním. Poněvadž přicházejí z oblasti solar plexu, bývají tyto emoce intenzivní, zřetelné, nezastřené, vyjadřují základní požadavky a tužby v našich vztazích. Například v milostných vztazích se emoce projevují v této oblasti jako pohlavní touha, žádostivost, avšak pokud je osobnost emočně vyzrálá, přesunují se její pocity do oblasti srdeční čakry, kde se projevují spíš ve formě vyjádření absolutní, neosobní lásky. Může se nám stát, že jsme stále svázáni s lidmi, s nimiž naše vztahy již emocionálně odezněly. Diane Mariechildová ve své knize Motherwit publikované v roce 1981, popisuje meditace, pomocí nichž se lze bez újmy na duši zbavit podobných vztahů. Kořen pampelišky napomáhá tomuto procesu, neboť posiluje sebevědomí a usnadňuje rozhodnutí, iteré vztahy stojí za to zachovat, a které nikoli.

Kořen, přestože obsahuje hořké látky, dokáže naopak i život „osladit". Zloba a zášť bývají často uvězněny v játrech, a jestliže jim není umožněno projevit se, přeměňují se v depresi a sebenenávist. Jakákoli bylina, která působí na játra může pomoci - nejenže přispěje k biologickému pročištění, ale i k odstranění emocionální stagnace. Mnohokrát se mi přihodilo, že poté, kdy jsem naordinovala pampelišku anebo nějakou jinou bylinu obsahující hořčiny (Elisabeth Brooke), přišla za mnou pacientka, překvapená a zmatená tím, jakou pociťovala zlobu. Obecně lze říct, že vztek je dobrým pročišťovadlem, pokud ovšem není příliš výbušný a urputný. Dle mého názoru je uvolňující zlostný pocit způsobem k sebeobjevování a osvobození.

Kořen pampelišky stimuluje lidi, kteří by chtěli provést změnu ve svém životě, ale cítí se být svázáni konvencemi a strachem. Je vhodný pro ty, kteří se nemohou vymanit ze jha ostatních. Poněvadž poskytuje zřetelnější ohled na vlastní já, osvobozuje, pobízí k asertivnímu chování a napomáhá k dosažení zadaných cílů a přání.

Magické a rituální použití:

Kniha Světla Kultu Bohyně Diany, Babiččiny zápisky, Magické rostliny/Lavender

 

Recepty

Pampeliškový med

O samotných květech by se dala napsat oslavná óda. Ta barva, ta vůně! Stoupáte za slunného dopoledne do kopce bez silnice a komínů do očí vám svítí tisíce sluníček. Jdete-li s dětmi, ať květy trhají opatrně, nemačkají,bez stonků, počítají do tří set a myslí na čmeláčky z Večerníčku. Doma vysypte květy na bílý papír a nechte vylézt broučky a mravence. Do hrnce nalijte jeden litr vody, přidejte jeden citron s kůrou nakrájený na plátky, nasypte květy a převařte. Nechte odležet do druhého dne, přeceďte, vymačkejte květy – kolik šťávy, tolik cukru, a pomalu svařte 3 až 5 cm. Nalijte do skleniček a uzavřete víčky. Pampeliškový med pomůže při kašli, bolení v krku, osladí nepříliš horký čaj a protože je o včeličky nouze, nahradí pravý med. Protože pampelišky kvetou až do podzimu, můžete sběr opakovat dvakrát. Je víc tekutý než včelí, ale chutná a rychle mizí ze sklenic. Až olíznete lžičku, vzpomenete si, jaký to byl krásný den, když jste sbírali květ pampelišky.
pampeliškový sirup! Do 1 litru studené vody nasypeme 2 vrchovaté hrstky květů a pomalu zahřejeme k varu. Necháme vzkypět, odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den scedíme přes síto necháme okapat a květy rukou dobře vymačkáme .Přidáme 1 kg hnědého cukru a půl citrónu nakrájeného na plátky. Pak znovu zahříváme ta, aby se tekutina odpařovala bez vaření. 1x či 2x necháme zcela vychladnout, abychom zjistili správnou hustotu. Nesmí být příliš hustý, aby nezačal krystalizovat , ani příliš řídký, aby nezačal kvasit. Tento sirup opravdu výtečně chutná, dá se používat na oslazení čajů, na chleba s máslem i do různých těst. Lidé s nemocnými ledvinami nesnáší kyseliny, které obsahuje pravý med a pro ně je mnohem lepší tento „med“ pampeliškový.

 

  zpět na Byliny Jupitera