Logo Magica

Jeřabi

Prvek: voda

Vlastnosti: ochlazující a zvlhčující

Latinský název:   Sorbus

Hlavní složky: kyselina parasorbinová,  sorbinová, pektin, cukry, třísloviny, vitamíny

Polarita:

Božstva: Brigit

Plody jeřábu - „jeřabiny" ráda konzumuje zvěř a ptáci. Používali je také lovci a ptáčníci jako návnadu k lovu zpěvných ptáků. Ale vztah mezi ptáky a jeřábem ptačím je ještě významnější. Jeřabiny obsahují kyselinu parasorbinovou, která zabraňuje vyklíčení semen. Ta vyklíčí až poté, co jeřabina projde ptačím zažívacím traktem.

Jiné názvy: horský jasan

Pěstování:  Jeřáb ptačí je menší strom s většinou řídkou, okrouhlou korunou a rovným kmenem. Vyrůstá do výšky nejvíce 15 až 18 metrů, průměru do 50 centimetrů a dožívá se 150 let. Borka je u mladých jedinců stříbřitě šedá, u starších stromů šedá s jemnými podélnými rýhami. Listy jsou lichozpeřené, střídavé, 4 až 7 jařmé, tvořené kopinatými až pět centimetrů dlouhými lístky s ostře pilovitým okrajem. Jsou tmavozelené a na podzim se barví zářivě červeně. Pupeny jsou velké, na hrotu ochlupené. Květy jsou uspořádány v plochých vrcholících a jsou krémově bílé až nažloutlé. Plod je živě oranžově červená kulovitá malvice trpké chuti.  Jeřáb je pionýrská dřevina, která nemá specifické nároky na půdu a vláhu a snadno obsazuje různá stanoviště podobně jako bříza. Je světlomilný, ale v mládí může růst bez problému pomalu v podrostu, dokud se porost těžbou či vývratem neuvolní. Z tohoto hlediska má význam jako přirozená ochrana porostů před nežádoucím zatravněním. Má značnou odolnost vůči imisím a klimatickým extrémům, a proto je také lesnicky využíván v imisních horských oblastech jako přípravná dřevina do náhradních porostů. V Evropě je jeřáb ptačí rozšířen všude, kromě nejjižnějších částí. Na našem území roste od nížin do hor, kde vystupuje až k hranici lesa.


Sběr: sbírají se  oranžovo-červené plody. Druhů jeřabin je mnoho, existují i černé jeřabiny. Rozlišujícím prvkem je tvar listu - u jedlé jeřabiny (pro člověka) pro ptáky jsou jedlé všechny- je zoubkování listu jen do poloviny. K zavařování se hodí nejvíce plody moravského jeřábu - velké oranžové citronově-nasládlé chuti - mají mimořádně silný antiseptický účinek na organismus ( převyšující i silná antibiotika) - používá se v lidovém léčitelství proti mnoha nemocem pocházejících z nastydnutí, aj. Nejsme-li si jistí  stačí  OCHUTNAT jednu bobuli, netřeba polykat, ten vhodnější pro ptactvo Vám trpkostí zkroutí pusu. Ten vhodný pro lidi,  chutná příjemně nasládle, netrpce. Sbírat až po prvních mrazech!

Plody divokého jeřábu jsou nejedlé (mají nepříjemnou, velmi trpkou chuť), ale nejsou jedovaté. Přesněji řečeno mohou způsobit mírnou otravu, ale jen když jich někdo požije velké množství v syrovém stavu (což asi málokdo udělá). Pokud se nechystáte sníst kilo jeřabin, může vám být jedno, z kterého jsou stromu, jestli z divokého nebo z vyšlechtěných kultivar jedlých jeřábů. Na některých si ovšem moc nepochutnáte...

forum.priroda.cz/viewtopic.php?f=7&t=885

Lékařské použití: V lidovém léčitelství se využívají pro svůj projímavý a diuretický účinek. Působí také proti nachlazení, revmatismu a dně.   Již odedávna se používá v lidovém léčitelství při různých srdečních chorobách. Ale pozor! Čerstvé jeřabiny jsou jedovaté, neboť obsahují kyselinu parasorbovou, která se rozkládá až při vaření nebo sušení. Nálev z jeřabin je dobrý jako antiseptické kloktadlo.

Jeřáb obecný je zdrojem vitamínu C, má mírně projímavé a močopudné účinky. V lidovém léčitelství se používá při poruchách štítné žlázy, při zvýšeném krevním tlaku, jako vhodný pomocný detoxikační prostředek na podporu jaterních a ledvinových funkcí , zlepšuje metabolismus, tlumí bolestivost, je vhodný pro diabetiky, používá se také jako prostředek snižující vysoký krevní tlak, při sklerotických obtížích a při poruchách štítné žlázy.

Emocionální použití: Energie Jeřabiny vám pomůže posílit sílu vůle a sebevědomí. V případě, že jste na něčem závislí, pomůže vám se z této závislosti vymanit. Jeřáb je označován jako strom šamanů, a kdo ho používá, může snadno navázat kontakt s duchy. Dokáže také ochraňovat před zlými kouzly. Její energie vám přinese štěstí !

Magické a rituální použití: Je to posvátný strom druidů, který je zasvěcený bohyni Brigitě. Je to magický strom, který se používá na hůlky, hole, amulety, kouzla i talismany. Zvlášť magické jsou jeřabiny, ale semena jsou jedovatá. Vidlice z větve jeřábu může pomoci najít vodu. Hůlky se používají pro získání znalosti hledání kovů a obecnou divinaci. Ohně ze dřeva jeřábu sloužívají k přivolání duchů, zvlášť pokud čelíte nějakému konfliktu. Kříže z jeřábu se používaly k ochraně domova a chléva. Jeřabiny jsou v zimě ptačí potravou, mají na sobě malý pentagram (symbol ochrany) a jsou jedovaté. Jeřáb je strom-ochránce, a brání v zastření smyslu a ošálení pomocí čar a kouzel. Byl zasvěcen  bohyni Brigid. Staroanglické jméno jeřábu, ";rowan", vzniklo ze skandinávského "runa". Je tedy jasné, že je spjat s těmito magickými symboly. Jeřábu se připisuje ochranná moc, především před nepřátelským čarováním a úderem blesku. Z kůry jeřábů si druidové připravovali červenou barvu na svá obřadní roucha.  Jeřabinové víno se používá při svátcích mrtvých (např. Samhain).

Kniha Světla Kultu Bohyně Diany, Babiččiny zápisky, Magické rostliny/Lavender

 

Recepty

Jeřabinka

2 kg jeřabin, 1 kg cukru krystal, 2,5 dl vody, 2,5 dl červeného vína, 1 ks celé skořice, rum
 Cukr svaříme s vodou. Do kastrolu přidáme jeřabiny, víno, skořici a svaříme asi 30 minut. Scedíme nejlépe přes plátno, přidáme do každé skleničky lžíci rumu.

www.namichejsito.cz

 

Opilé jeřabinky

2 kg jeřabin, 1 kg cukru krystal, 2,5 dl vody, 2,5 dl červeného vína, 1 ks celé skořice, rum
 Cukr svaříme s vodou. Do kastrolu přidáme jeřabiny, víno, skořici a svaříme asi 30 minut, horké plníme do skleniček, navrch dáme lžíci rumu, zavíčkujeme a sterilujeme na 80 °C asi 20 minut. Konzumujeme po měsíci, až se jeřabiny trochu odleží.

www.namichejsito.cz


Jeřabinový likér

1 l konzumního lihu, vodky nebo žitné, 500 g jeřabin, nejlépe několikrát přešlých mrazem, 400 -500 g cukru, voda
Jeřabiny drobně rozsekáme, vložíme je do láhve a přelijeme vodkou, žitnou nebo lihem. Necháme stát tři až čtyři týdny. Tekutinu procedíme, osladíme cukrem svařeným v malém množství vody, na litr pálenky přidáváme 400-500 g cukru. Přefiltrujeme a stočíme do láhve (lahví). Necháme nějaký čas odležet.

www.namichejsito.cz

Likér z černých jeřabin

2,5 kg černých jeřabin, 1,5 kg cukru krystal, 1 l rumu, 6 ks hřebíčku, 1 ks citrónu, 1,5 lžičky mleté skořice, 2 lžičky mleté káva, 2 bal. vanilkového cukru, voda
Čisté, umyté jeřabiny, zbavené stopek, dáme do hrnce.  Zalijeme vodou tak, aby byly všechny jeřabiny pod hladinou, utopené. Dáme vařit. Než nám začne voda vařit oloupeme kůru z citrónu a citrón pak nakrájíme na plátky a zbavíme pecek (pokud necháte pecky, šťáva zhořkne). Jakmile se začnou jeřabiny vařit, za stálého míchání přidáme kávu, necháme vařit 2 minuty a přidáme skořici, hřebíček a citrón, necháme opět vařit 2 minuty a pak vše vypneme (sundáme z ohně). Celou směs necháme den stát na chladnějším místě. Šťávu přecedíme přes plátno a z plodů vymačkáme také co nejvíce šťávy samozřejmě přes plátno. Šťávu pak dáme vařit a přidáme cukr, který vaříme 5 minut, nakonec přidáme vanilkový cukr, který vaříme 2 minuty. Necháme zchladit a nakonec do šťávy přidáme rum. Po promíchání naplníme láhve s uzávěrem a likér uložíme na chladném a temném místě.

  zpět na Byliny Měsíce